ZRANITELNOST JAKO NAŠE SÍLA

ZRANITELNOST

Slovo, které je velmi citlivé, jemné a přitom tolik silné. Občas, když někde zazní, jakoby to bylo sprosté slovo. Spoustu lidí se mu brání. Proč? Cítí za tím snad energii slabosti, nedokonalosti, nedostatečnosti? Zranitelný neznamená být slabý…

Naopak, ve vědomí si své zranitelnosti je obrovská vnitřní síla.

Často se u lidí setkávám s tím, že zranitelnost je špatná. Když jsem zranitelný, nejsem dost silný, tedy nejsem dost dobrý. Jenže, moji milí, zranitelní jsme naprosto všichni. Někdo vědomě a někdo nevědomě. Naučili jsme se svou zranitelnost skrývat. Co ale vlastně skrýváme? A před kým? Před okolím nebo hlavně sami před sebou? Zamyslete se každý sám.

Zranitelnost je naprosto přirozená, nestyďme se za ni.

Víte, i zranitelnost je součástí nás. Jsou to ta místa, kde našemu egu velí pokora a soucit. Jsou to ty momenty, ve kterých si přiznáváme, co nás opravdu zranilo i rozněžnilo. Přiznáváme si, kde nejsme úplně silní, po čem tajně toužíme, co nás nejvíc zasáhlo, náš nejhlubší smutek, bolest, ale také naši nejhlubší lásku, radost, nadšení a touhy.

Zranitelnost je přiznání si sebe sama v každém světle. Přiznání si i těch nejtajnějších, nejtemnějších i nejzářivějších míst. Částí nás samých. Nejsme nesmrtelní, ani necitelní. To ze sebe jen děláme. Děláme to proto, abychom se ochránili. Abychom ochránili své postavení, své místo tady na Zemi, své masky, své začlenění… tedy abychom ochránili svůj život. Vytvoříme si tak iluzi, kde je naše ego a pocit, že jsme dostateční, v bezpečí.

Přitom si tím nejvíc ubližujeme. Tím, že si vytváříme dokonalou iluzi sebe sama. Vytváříme si na sebe bič – tlak na dokonalost, která neexistuje (o iluzi dokonalosti a tlaku na výkon až v příštím článku).

Na poslední hodině mého kurzu jsme téma zranitelnosti otevřeli. První slova, která mou skupinu napadala ve spojení s tímto tématem, byla STRACH, BOLEST, SELHÁNÍ, POCHYBY, UBLÍŽENÍ…

To všechno nám brání vidět svou zranitelnost očima lásky. Bylo krásné vidět procesy jednotlivých žen, když jsme do tématu vstupovaly, pojmenovávaly, prožívaly a transformovaly… Když shrnu jejich závěrečné myšlenky, se kterými odcházely, zapadly přesně tam, kde zranitelnost není naším nepřítelem, nýbrž naši silou. Je v pořádku být zranitelní – pak cítíme sami sebe. Je v pořádku sebe a svou zranitelnost cítit, protože nám pomáhá pojmenovat a nastavit si hranice. Je důležité svou zranitelnost znát, protože ve chvíli, kdy ji znám a umím pojmenovat, můžu ji plně přijmout. A ve chvíli, kdy je přijatá, stává se naší silou. Ve chvíli, kdy je přijatá, už nás skrze ni nemůže nikdo zranit.

Přijatá zranitelnost už nás dál nezraňuje, naopak nám dává sílu.

Také se zde objevila věta:,,Myslela jsem si, že já určitě zranitelná nejsem, že nemůžu být.“ Cítíte ten obranný krunýř, který si tak silným přesvědčením kolem sebe tvoříme? A tím víc a víc odpojujeme od sebe? Vytváříme tvrdší a tvrdší slupku sebe sama? Za tím se skrývá tolik tlaku na sebe, tolik tíhy to udržet a unést…

Mám pro vás opět úkol.

Jak byste vyjádřili svou zranitelnost? Slovem, emocí, obrázkem, definicí? A jaká emoce vámi projde, když tohle slovo vyslovíte nahlas ? (Udělejte tak).

Udělejte si myšlenkovou mapu, která vás dovede k příčině vašeho postoje. Ptejte se sami sebe proč, proč zrovna tak to vnímáte.

(Př.: ZRANITELNOST – strach (Z čeho?) – že nebudu dost dobrý pro okolí (Co se stane, když nebudu dobrý pro okolí?) – budu se cítit nepřijatý – tedy osamocený = tato vaše zranitelnost je tedy strach ze samoty.)

Kdo jste četl předešlý článek o emocích, opět se můžeme podívat do svého dětství. Učíme se svou zranitelnost neukazovat.

„Nebreč, vždyť jsi silný kluk!“ nebo „Ty jsi tedy slaboch, to sis nechal líbit?“. U holčiček třeba „Nebuď hysterická.“ nebo „Vůbec nic nevydržíš, přeci tě tohle nerozhodí.“. Každý si jistě vzpomenete na „svou větu“.

A šup, najednou je téma zranitelnosti v šuplíku „Nevytahovat, to je špatné, pro mě nebezpečné“.

Tak tedy – pojďme šuplík otevřít, přečíst všechny vzkazy, které skrývá a udělat z něj šuplík „Moje síla, moje hranice“.

Dovolte si být zranitelní – OTEVÍRÁ TO VAŠE SRDCE DOKOŘÁN, OTEVÍRÁ TO VAŠI LIDSKOST, váš soucit, vaše pochopení sebe i druhých těma nejlaskavějšíma očima.

S láskou,

Karolína

Related Posts

Leave a Reply